Zprávy z Facebooku

Unable to display Facebook posts.
Show error

Error: (#10) This endpoint requires the 'manage_pages' permission or the 'Page Public Content Access' feature. Refer to https://developers.facebook.com/docs/apps/review/login-permissions#manage-pages and https://developers.facebook.com/docs/apps/review/feature#reference-PAGES_ACCESS for details.
Type: OAuthException
Code: 10
Please refer to our Error Message Reference.
Fotogalerie
Videogalerie

Historie sboru

Historie sboru 1883 – 1945

Náš sbor byl dle dostupných informací na OSH Klatovy založen v roce 1883. Místní obecní kronika udává až rok 1887. Bohužel bližší informace nemáme k dispozici, původní hasičská kronika, co by vše osvětlovala, se nedochovala a tak rok založení je oficiálně 1883.

Mezi zakládající a nejstarší členy spolku v letech 1883 – 1895 patřili:

František Veselý, Čeněk Sporka, Jan Skuhra, František Pekárek, František Vaněk, Josef Kadlec, Matěj Havelka, Jan Buzek, Jan Železný, Jan Froulík, Jan Kašparovský, František Hubač, Josef Sporka, František Darebný a František Bublík.

skenovat0001.jpg

Dle dostupných informací měl náš spolek 2 stříkačky, starou a novou. O staré stříkačce, jak praví dokumenty dle pamětníků, nikdo neví odkud je. Nová stříkačka byla zakoupena v roce 1893 od firmy R.A.Smrčka z Prahy za 695 zlatých. Obec zaplatila 200 zlatých, zbytek 425 zlatých byl vypůjčen od okresní záložny v Sušici. Té byl zaplacen dluh našeho sboru z fondu na podporu hasičských spolků v Praze v hodnotě 300 zlatých. Podporou zemského výboru bylo zaplaceno 120 zlatých. Zbytek v podobě 5 zlatých zaplatili sami hasiči.

V roce 1895 tehdejší tisk zaznamenává:

„Svěcení stříkačky spojenému s veřejným cvičením koná sbor dobrovolných hasičů v Žihobcích v neděli dne 13.října 1895 s tímto programem: 1. V 8. ráno vítání cizích spolků. 2. O 9. hodině dop. seřadění a pochod k slav. bohoslužbám. 3. Svěcení stříkačky. 4. Veřejné cvičení sboru místního a po něm proslovení náčelníka skupiny br. J.K. Martínka „o kázni hasičské“. 5. O 3. hod. odpol., koncert. 6. Večer taneční zábava.“

 

První oficiální požár dle kronik byl v roce 1893 ve stodole u „Sládků“.

Dne 21.června 1907 pak vyhořely „Chalupy“ a hašení požáru se zúčastnilo 10 cizích sborů. Oheň vypukl u Cílů a vyhořely tyto chalupy – Stodůlek, Vrhel, Pádecký, Dlesk, Chmelenský, Nový, Fišer a Ovčárna.

V roce 1911 byla postavena hasičská kůlna, která stála v místech dnešní prodejny Jednoty. Byla průjezdná z obou stran pro rychlejší výjezd k požáru.

Další doložený požár v Žihobcích byl zaznamenán v roce 1924. Vyhořela panská stodola s veškerými zásobami. Obilí bylo z celého dvora dosud nerozděleno a jak praví kronika byla škoda při požáru značná.

Přesný počet požárů v letech 1883 – 1924 nelze udat, jelikož zápisky byly z pozdější doby po založení sboru.

V roce 1925 byla velká povodeň a členové hasičského spolku pomáhali zachraňovat vše co se dalo.

V roce 1931 se konalo 5.dubna v Žihobcích divadelní představení. Po druhém jednání bylo slyšet hlasy, že v obci hoří. Divadelní představení skončilo a začala se hasit stodola chalupníka Černého. Nebezpečí dalšího rozšíření požáru se zamezilo.

Téhož roku o pár dní později 11.dubna vypukl v obci v 11.hod v noci opět požár. Hořela stodola rolníka Svatka u parku. Chytilo též stavení vdovy Vališové, jež úplně se stodolou shořelo. Sousední stavení rolníka Motla bylo zachráněno. K hašení požáru se dostavily spolky z Bukovníka, Strašína a z Nezdic. Jak dále pravý kronika, naše stříkačka se porouchala a platné služby vykonala stříkačka z Nezdic, jež poprvé sála vodu z nové studny, vykopané zásluhou pana Františka Vaňka ze Žihobec.

V dubnu v roce 1933 vyhořelo obytné stavení Aloise Tučka.

V roce 1935 se pořádala oslava výročí narození T.G.Masaryka. Členové spolku hasičů s ostatními spolky v obci se této slavnosti zúčastnili. Postavili na vrchu „Bírči“ velikou hranici, která byla večer zapálena a hlídaná pro případ rozšíření ohně. Byl přednesen projev na oslavu republiky a T.G.Masaryka.

Tyto oslavy se opakovaly i v roce 1936, ale byly ve znamení smutku k uctění památky úmrtí prvního prezidenta naší svobodné republiky T.G.Masaryka.

V roce 1937 byla v naší obci ustavena Civilní protiletecká obrana – CPO. Byly vytvořeny 3 družstva služby . Družstvo požární, asanační a samaritánské. Velitelem služby se stal Karel Šafařík č.50 a veliteli družstev jsou Josef Vaněk č.89, František Tramba č.78, Josef Janda č.81, všichni členové sboru. V tomto roce se konala 2 cvičení CPO – poplachové a zatemňovací. Ukázněnost všech členů i obyvatelstva byla vzorová a svědčila již o vědomí vážné doby.

Sbor dobrovolných hasičů byl začleněn do Klatovské župy a jeho výbor byl složen z těchto funkcí. Starosta spolku, jednatel, pokladník, velitel, náměstek velitele, zbrojník a člen výboru. Družstva hasičů, dnešní zásahová jednotka, prováděla svůj výcvik a byla rozdělena do 4 oborů:

  1. obor – lezci – v čele lezců stál četař lezců, měl svého náměstka, ostatní byli lezci
  2. obor – bourači – v čele bouračů byl taky četař a ten měl svého náměstka
  3. obor – stříkači – v čele byl četař a ten měl tři náměstky, jejichž úkolem bylo stříkat na oheň a za pomoci občanů obsluhovat ruční stříkačku
  4. obor – ochránci – v čele četař s náměstkem, dalším členem byl pak skladník.

Nejen hasičskou činností se zabývali naši členové. Aktivně se podíleli na společenských a kulturních akcí v naší vesnici. Pořádali různá cvičení z nichž nejhezčí prý bylo cvičení tzv. „se sekyrkami“. Dále pořádali pouťové zábavy, tradiční hasičský ples, které byly hojně navštěvovány a oblíbeny. Zúčastňovali se oslav „Božího těla“, kdy při průvodu věřících byl na památku tohoto svátku zapalován „bengálský oheň“. To se konalo každý rok u staré hasičské kůlny.

Rok 1938 byl poznamenám mnichovským diktátem a následný jaro r.1939 dalo těžkou ránu našemu národu. Během války byly činnosti všech spolků zrušeny kromě hasičů. Schůzování a nošení stejnokrojů bylo zakázáno, činnost sboru byla zaměřena pouze na prevenci a ochranu majetku před požáry. V té době měl náš spolek z dochovaných pramenů 18 členů, měl jedinou ruční starou stříkačku, která se tahala koňmi. Koňský potah dodávali místní velcí hospodáři, kteří se v případě požáru střídali. Vyhlašování požáru se dělo troubením, v té době byli dva trubači – František Kojzar a Tomáš Kresl. Kolik požárů vzniklo v době okupace není známo.

Tolik píše o sboru dobrovolných hasičů obecní kronika obce Žihobce, založená obecním zastupitelstvem r.1926. Dále bylo čerpáno z hasičské kroniky psané Františkem Rožánkem, psané od roku 1983.